Proč mají kočkovité šelmy zatažitelné drápy

KoÄkovité Å¡elmy se od tÄ›ch psovitých liší hned v nÄ›kolika zásadních ohledech. Jedním z nich je mimo jiné fakt, že s výjimkou gepardů mají koÄkovité Å¡elmy zatažitelné drápy. To znamená, že je mohou v podstatÄ› zvednout do otvorů, které mají na prstech svých tlapek.

 

To je pro nÄ› výhodné hned z nÄ›kolika důvodů. V první Å™adÄ› jim to umožňuje mnohem tišší chůzi, což je u lovce ze zálohy velmi výhodné, neboÅ¥ je podstatnÄ› nižší pravdÄ›podobnost, že je jejich koÅ™ist pÅ™edÄasnÄ› uslyší.

 

To vÅ¡ak není vÅ¡e. Také díky nim mohou Å¡plhat po stromech. To hojnÄ› využívají například leopardi, kteří nejen ze stromů skoÄí na koÅ™ist, ale také ji na stromy odnáší, aby si ji mohli v klidu sníst bez toho, že by se jim ji pokusili vzít jiní predátoÅ™i.

 

 

Je to i jeden z důvodů, proÄ například gepardi, kteří zatažitelné drápy nemají, patří navzdory své rychlosti mezi nejménÄ› úspěšné lovce, kteří navíc o svůj úlovek Äasto pÅ™ijdou, neboÅ¥ jim jej ukradnou například hyeny Äi lvi.

 

Zde se můžeme ptát, proÄ když jsou zatažitelné drápy tak výhodné, je nemají například Å¡elmy psovité. OdpovÄ›Ä najdeme ve způsobu lovu. Psovití totiž loví tím, že svou koÅ™ist Å¡tvou. K tomu potÅ™ebují vÄ›tší stabilitu bÄ›hem bÄ›hu, což jim poskytují právÄ› drápy.

 

 

Nevýhodou je, že se jim neustálým pohybem obruÅ¡ují a nemají je tedy ani zdaleka tak ostré, jako koÄky. Také jich nemohou tak dobÅ™e použít jako zbraň, aÅ¥ už v útoku Äi v obranÄ›. Musí se tedy spoléhat pouze na své silné Äelisti.

 

Nelze však říci, že jeden mechanismus je lepší než jiný. Oba se vyvinuly z jiných potřeb a oba jsou také ideální pro splnění svého úkolu, ať už jím je zajištění stability nebo umožnění šplhání po stromech.

 

Je tedy jasné, že záleží spíše na tom, zda a jak ono zvíře loví, co se formování typu drápů týÄe. AÄkoliv je základ velmi podobný, jejich užití se u jednotlivých Å¡elem velmi liší.