O otázce mimozemského života debatujà jak laici, tak i vÄ›dci již po staletÃ. Jako pÅ™Ãklad zde můžeme uvést knihu H. G. Wellse Válka svÄ›tů, kde se naÅ¡e planeta ocitne pod útokem marÅ¥anů, tedy obyvatel naÅ¡eho nejbližšÃho souseda, Marsu. PokraÄovatelem je pak Problém třà tÄ›les, kdy nás pro zmÄ›nu chtÄ›jà kolonizovat obyvatelé z hvÄ›zdné soustavy Alphy Centauri, tedy naÅ¡Ã nejbližšà hvÄ›zdy. Je tedy jasné, že myÅ¡lenka života mimo naÅ¡i planetu fascinuje lidstvo již po generace, a nikdy nepÅ™estala.
Â
Â
Otázkou vÅ¡ak je, zda skuteÄnÄ› existuje. Ano, jsme si jisti, že inteligentnà život tak, jak jej známe, se alespoň v naÅ¡Ã sluneÄnà soustavÄ› nenacházÃ. To vÅ¡ak nevyluÄuje možnost objevu primitivnÃch životnÃch forem, jako jsou bakterie, jednobunÄ›Äné organismy Äi prvoci. Za nejpravdÄ›podobnÄ›jÅ¡Ã mÃsto jejich nalezenà se považuje jupiterův mÄ›sÃc Europa, avÅ¡ak jsou možné i dalÅ¡Ã lokality.
Â
AvÅ¡ak aÅ¥ už se nacházà kdekoliv, nenà pochyb o tom, že by jeho objev, aÅ¥ už v jakékoliv formÄ›, byl tÃm zdaleka nejvÄ›tÅ¡Ãm objevem v historii lidstva. Ano, běžnému ÄlovÄ›ku nedocházÃ, proÄ by mÄ›l být objev bakterià na mÄ›sÃci nÄ›které jiné planety tak významný, avÅ¡ak vÄ›dci vÃ, co by to ve skuteÄnosti znamenalo.
Â
Â
Ukázalo by to nejen fakt, že ve vesmÃru skuteÄnÄ› nejsme sami, ale také to, že podmÃnky vhodné ke vzniku života nejsou až tak vzácné, jak by se mohlo zdát. A pokud se mohl vyvinout na dvou mÃstech jen v naÅ¡Ã sluneÄnà soustavÄ›, pak je pravdÄ›podobnÄ› mnohem hojnÄ›jÅ¡Ã, než jsme si doposud mysleli.
Â
I to jsou důvody, proÄ bychom se mÄ›li o jeho nalezenà stále snažit. DÃky vÄ›deckému pokroku se navÃc naÅ¡e možnosti stále zlepÅ¡ujÃ. A vzhledem k tomu, jak významný by to byl objev, je jasné, že o nÄ›j vÄ›dci majà zájem. Bohužel je také faktem, že penÄ›z nenà nazbyt, a financovánà tÄ›chto projektů nenà zrovna lákavé. Proto nenà divu, že v tomto ohledu postupujeme tak pomalu. A to je Å¡koda. Kdo vÃ, co bychom jinak objevili.