Otázka v perexu měla být asi položena jinak. Totiž kolik asi doma máme zvířátek. Ta zvířátka, která mám na mysli já a o kterým budete číst, totiž nechováme, ale oni s námi prostě žijí. Takže bychom je museli připočítat také. Ale počítejte něco, co nevidíte. Ne, nejsou to ani blechy, ani vši, Tyto potvory totiž vidět jsou. Těžko sice, ale lidské oko je vidí. Ale ti, kteří vidět nejsou, tak těm se říká roztoči. Nejzajímavější je na nich to, že se počítají k pavoukovcům. Ti se živí tím, co uloví, ale roztoči jsou výjimka. Ti jako jediní neloví. Mezi nimi nalezneme pouze saprofágy a parazity. To druhé snad ani nemá význam vysvětlovat, všichni víte, co tím mám na mysli. Ale no tak, samozřejmě že nemám na mysli tamty nahoře. Víte koho. Myslím parazity v říši roztočů.
Domnívám se, že však bude třeba vysvětlit saprofágy. To jsou živočichové, kteří se živí odumřelými látkami jiných organismů. A jsme u toho? Vidíte? Tyto mini potvůrky žijí s námi ve všem, co zavání něčím chlupatým. To znamená, že je najdeme jak v koberci, tak i v posteli, kde se jim daří přímo nádherně. Vždyť co jim tady schází. Mají zde ideální teplotu, ideální vlhkost a potravy tolik, že ji v celém svém krátké životě nemohou spotřebovat.
.jpg)
Tyto potvory nekoušou, jako třeba blechy, ani neštípou, jako třeba komáři, a ani nijak na člověka neútočí, jako třeba štěnice. Vědí, že pokud člověk o nich v podstatě neví, nechává je být. No, řekněte, vadí vám nějak? Bojujete proti nim? Tak vidíte a to je vlastně pro ně nejlepší obrana. Zůstat nenápadně vzadu a žít si potichu sám pro sebe.
Ostatně, boj proti nim je vlastně marný. V podstatě jim nic neublíží. Je sice hezké vyprat povlečení nad šedesát stupňů, ale tam jich je nejméně. Více je jich v polštáři a v peřinách. Uvnitř. Takže vyhlásit jim válku, a vyhrát, to není nic jednoduchého.