Na vesnici to kouzlo není. Tam si jede každý na své triko a co se děje u sousedů je mu celkem jedno. Ovšem kromě žen, ty musí vědět co ta a ta sousedka dělá a zda to dělá správně jako ony, protože dělat to jinak, to přece nejde. V paneláku jsou společné prostory, na vesnici je to náves. A třeba kostel. Ale zde se nikdo nemusí domlouvat na společný úklid. Což se v paneláku musí, protože by to byl za chvíli docela nepříjemný svinčík. Jenže, lidi, domluvte se.
Možností je samozřejmě více. Ta první na úklid společných prostor je taková nejistá. Vystaví se kalendář a každý byt bude mít za úkol jeden týden společné prostory uklidit. Pak přijde další týden a bude zase uklízet další, dle rozpisu. Mělo by to fungovat, ale nefunguje. Tato zdánlivě jednoduchá záležitost nebývá obyvateli zcela pochopena, a tak na úklid kašlou. Když přijde jejich termín, ani se na to nepodívají. Co jek tomu vede už je otázka pro psychoanalytika, ne pro nás. My nad tím bádat nebudeme, protože tady nás ucho nesvědí. To nás svědí v tom, že je po tom týdnu, nebo dvou, nebo také více kolem pěkný nepořádek. Když to totiž neudělá jedna rodina, vynechá to i druhá a pak třetí a už to jede z kopečka jako lavina, na kterou se nabaluje další sníh. Valí se to na nebohé obyvatelstvo, a to si neví rady. Překračuje hroudy bláta na chodbě a nadává. Tak nějak funguje možnost první.
Ta druhá je méně náročná, tedy není náročná vůbec, ale zase stojí peníze. Naštěstí ne moc. Je totiž možno si najmout uklízečku, která udělá všechno za nájemníky. A pokud není k mání, tak je zde uklízecí agentura, která takové ženy má a nemá jich zrovna málo. Stačí tedy kliknutí na odkaz výše a ihned jste na webových stránkách takové agentury. Zde pak už jen stačí mrknout na to co všechno umí zařídit, a může následovat domluva na nějaké spolupráci. V domě pak bude čista raz dva.